Szklarska Poręba

Labyrintem stezek, pověsti a pokladů země

     Vzduch chladivý jako skála, co visí nad potokem, naplněný vůni mechu a smrkového jehličí, s trpkou příchutí a zcela průzračný. Obzor uzavírá kresba Obřích hor, které zapadající slunce noří do sytě růžového oparu. A co ten roztrhaný mrak nad nimi? Možná právě to je Duch hor s dlouhým plnovousem, kdysi nazývaný Rzepiór nebo Rýbrcoul, zdejší právoplatný panovník, duchovní vůdce tak šedivý, jak je tento kraj starý...
     Stojím na okraji Bílého údolí (Biała Dolina), na Sklářské cestě, dávné stezce, která spojovala sklářské hutě ve Szklarské Porębě s hutěmi v Harrachově, a přemýšlím jestli mám nasednout na kolo a pustit se dolu, směrem do centra, cestou mezi penziony z 19. a 20 stol., podstávkové chalupy, které jsou rozeseté pod vrchem Ściernisko (839 m), anebo zůstat zde až do soumraku a nechat se okouzlit. Zůstávám. Čas tu ubíhá jen zvolna, táhne se jako stuha z mlhy, která právě začíná kroužit a sedat v údolí potoků Bieleń a Szlifierska Struga.
    Kouzlo turistického centra západní části Krkonoš a východní Jizerských hor, jakým Szklarska Poręba je, bylo objeveno až ke konci 19. stol. Tenkrát zde vznikla umělecká kolonie, kterou tvořili mimo jiné bratří Hauptmanové: dramaturg Gerhard a filozof a přírodovědec Carl, a s nimi také malíř a litograf Herman Hendrich. Po 2. světové válce umělecké tradice místa "zachraňoval" především malíř Vlastimil Hofman, který se zde usadil v roce 1947, a v dnešní době to jsou mimo jiné grafik Krzysztof Figielski nebo sochař Zbigniew Frączkiewicz. Umělecká proslulost místa, ale především skutečnost, že zimy jsou zde zpravidla dlouhé a velmi bohaté na sníh, významně napomohly k rozvoji této lokality jako střediska pěší turistiky i zimních sportů.
    Dnešní město Szklarska Poręba však nezaložili ani umělci, ani početní turisté a návštěvníci. U jeho počátku byli horníci, kteří tady dobývali křemen a pyrit potřebné k výrobě ve zdejších sklářských hutích, dřevorubci a uhlíři. Dnešní Szklarska Poręba je tradičně rozdělena do tří části: Dolní, Střední a Horní, při čemž v té poslední jmenované, která je spolu se svými sídlišti Marysin, Szklarka, Biała Dolina, Huta a Jakuszyce nejvíce specifickou a nejrozsáhlejší části města, se také nachází místní centrum. I když zde první sklářská huť vznikla ještě před rokem 1366, největší slávu přinesla městu založena v roce 1842 sklárna Julie. Neocenitelnými pomocníky prvních hutníku byli Valoni, středověcí hledači zlata a drahokamů, kteří se v těchto místech objevili už v polovině 13. stol. Protože znali perfektně celé území, byli schopni ukázat sklářům místa výskytu nalezišť křemene, která jsou v Jizerských horách bohatá. Památkami na pobyt a činnost těchto podivných průzkumníků, kteří mimo jiné věřili také na existenci zakletých pokladů, jsou nejen tajemné znaky ponechané na různých místech, na skalách, v bludišti tisíců stezek, ale také místní názvy, jako je např. Zlatý potok, Płuczka (místo proplachování horniny) nebo Valonský kámen. Zastihl mě soumrak. Vyrážím vpřed, ve svých představách vidím jak se za mnou žene ukrytý v tmavém mraku Duch hor z obrazu Hermanna Hendricha a šum lesů ve mně vyvolává chvění, že možná... právě teď někdo skládá zaklínadlo, které otevře bájný Večerní zámek v blízkém masívu Zwalisko?
 
Sandra Nejranowska
Sedlo Viz na mapě

© 2020 Stowarzyszenie Cyklistów Szklarska Poręba Na Dwóch Kółkach - wszystkie prawa zastrzeżone.

design by : stronyhotelowe.pl