Świeradów-Zdrój

Lázně s Flinsem v pozadí

     Z vrchu Jizerský stoh (Stóg Izerski, 1107 m) vypadá Świeradów Zdrój jako půlměsíc zahnutý podél oblouku říčky Kwisy, která spolu s tokem Mała Kamienna rozděluje Jizerské hory na dva hřebeny: Vysoký na jihu a Kamienicki na severu. V potocích, které do ní přitékají po svazích, ale i v samotné Kwise žila ještě na začátku 20. stol. perlorodka říční, později zcela vyhubena hledači perel. Když k tomu připočteme skutečnost, že se už v ranném středověku ve vodách Kwisy hledalo a rýžovalo zlato, ukáže se, že přes Świeradów-Zdrój neteče obyčejná horská říčka, ale že je to lesní bohyně s pozoruhodnou minulosti. Toto však není příčinou dnešní proslulosti lokality. Świerdów by nebyl lázeňským místem bez zdejších léčivých pramenů s vzácnou v celostátním měřítku minerální vodou s obsahem radonu.
    První zmínka o zdejších pramenech je z roku 1572. V této době byl dnešní Šwieradóv dřevorubeckou osadou v rámci panství rodu Schaffgotsch. Nelze předpokládat, že zdejší obyvatele neměli ani potuchy o existenci u řeky Kwisy pozoruhodných minerálních pramenů, zvlášť když vezmeme do úvahy kroniku evangelické farnosti v Mirsku, která pochází z 18. stol. a uvádí pověst o počátcích Šwieradowa spojených s kmeny Milíčanů nebo Besničanů, kteří údajně měli právě na tomto místě - "u zázračného pramene" - svoje kultovní místo se soškou zlatého lva.
    Přišlo 18. stol. a s ním také lékařská komise, která prozkoumala chemické složení pramenů vyvěrajících nad říčkou Kwisou a kladně posoudila jejich léčivé působení. Toto bylo podnětem pro rozvoj lázní, v nichž se léčí revmatické potíže, nemoci pohybového ústrojí, oběhové, ženské i nervového systému. V roce 1899 byl pro lázeňské hosty vybudován lázeňský dům s největší dřevěnou lázeňskou promenádou v této oblasti, kolem něhož se rozkládá park z poloviny 19. stol.
    Świeradów-Zdrój se nikdy nezdá přeplněný. Zdejší hosté se mohou procházet nejen po centru, ale také v místních částech Czerniawa-Zdrój poblíž česko-polské hranice, Góreczno, Kamieniec nebo Górna, v nichž lze shlédnout celou řadu nízkých dřevěnic a typických sudetských podstávkových chalup. Možná se mezi hosty najdou i takoví, kterým vytane na mysl bájný Flins, uctívaný pohanskými lužickými Slovany zlatý bůžek, který je prý ukrytý někde na Vysokém hřebenu Jizerských hor. Není divu - vždyť se přece procházejí po bývalých Flinsových lázních: Bad Flinsberg.
 
Sandra Nejranowska
Sedlo Viz na mapě

© 2020 Stowarzyszenie Cyklistów Szklarska Poręba Na Dwóch Kółkach - wszystkie prawa zastrzeżone.

design by : stronyhotelowe.pl